Album: CHCÍPLY DOBRÝ VÍLY (1995)
1 9 9 5
Platinová deska
Zlatá deska
- Chcíply dobrý víly 3:56
- Tradice 3:43
- Motýlek 2:50
- Andílek 3:44
- Holky a mašiny (West Team Motoman) 3:55
- Zombice 2:56
- Zapalte hranice 3:20
- Vodrhovačka 3:54
- Ztracení hoši 5:01
- Včera mě někdo ... 3:00
Obal ke stažení: L I N K
Chcíply dobrý víly
Vydal jsem se do říše lesů hledat víly, ty z
pohádky
Naději si s sebou nesu, netěšim se na cestu zpátky
Trním a ostružím drápu se dál až na kraj světa, kde najdu víly
A mýmu nápadu každej se smál, všechno bych vyměnil jen za tu chvíli
Kdy na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidim tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás
Na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidim tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás
Na konci pěšiny ohně plály, okolo sedělo spoustu divnejch stínů
O svý životy mariáš hrály a poslaly mě, tam na mýtinu
To je prej mýtina, spíš ňaká louka, do černý tmy oblečená
Už bolej oči, jak pilně koukám, jestli tu netančí průsvitná žena
Na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidim tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás
Na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidim tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás
A pak jsem uviděl ty mrtvý těla, na louce ležely, oděný v bílý
Jak kámen náhrobní skála tam čněla, byly to chcíplý dobrý víly
K tamtěm stínům jsem se vrátil, i oni hledaly kdysi dobrý víly
Pár slov jsem s nima ztratil a pak jsme na cestu vyrazili
U strmý skály zábrany zůstaly, viděl jsem chvíli chcíplý dobrý víly
Svědomí zmizelo a mně se zachtělo vykročit z řady tak jsem zpátky tady
U strmý skály zábrany zůstaly, viděl jsem chvíli chcíplý dobrý víly
Svědomí zmizelo a mně se zachtělo vykročit z řady tak jsem zpátky tady
Bojovat o štěstí se zapnutou pěstí, nečekat, že víla dobrá by ožila
Proti zlu zlem, ale nestat se grázlem, jak ty, co zabili malý dobrý víly
Bojovat o štěstí se zapnutou pěstí, nečekat, že víla dobrá by ožila
Proti zlu zlem, ale nestat se grázlem, jak ty, co zabili malý dobrý víly
Na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidim tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás
Na louce tancujou, svobodu milujou
Až já je uvidim tak půjdu rovnou k nim
Úplněk osvítí bílý luční kvítí
To jejich hlas vzbudí důvěru v nás
Tradice
Bitva utichá, tekla krev ve jménu kalicha
Skončil tak slavný čas a když Pánbůh dá, snad jednou přijde zas
Trochu zabolí, že Jan Hus je fráze ze školy
Ideál Husitů proměnil se dneska v tlupu banditů
Patron náš svatý, slzy v očích myslí na časy zlatý
Když tak lidi chtěli, aby chlapi z Blaníku rychle vyjeli
Stáli, hlídali tradice hory Říp, aby bylo líp
Smáli se, plakali pro naši malou zem a pro blaho všem
Teď už odchází, jedou do nebe, beze mně bez tebe
Nic je neprovází, jsou celí užaslí a ohně vyhasly
Meče zarezly, krysy z kanálu nám vylezly
Kde je ta čistota, kam zmizela čest, odvaha, ochota
To by se podivil pan tatíček Masaryk, kdyby žil
Všichni jsme zapomněli, co legionáři vlastně chtěli
Stáli, hlídali tradice hory Říp, aby bylo líp
Smáli se, plakali pro naši malou zem a pro blaho všem
Teď už odchází jedou do nebe, beze mně bez tebe
Nic je neprovází, jsou celí užaslí a ohně vyhasly
Letce z Anglie vlastní národ klidně zabije
Jsou s nima potíže, příliš odvahy, tak rychle za mříže
Mocný Sokoli, hrdý na to, že je nikdo neskolí
Zabitý malostí, když primitiv zvítězil nad sílou moudrosti
Stáli, hlídali tradice hory Říp, aby bylo líp
Smáli se, plakali pro naši malou zem a pro blaho všem
Teď už odchází jedou do nebe, beze mně bez tebe
Nic je neprovází, jsou celí užaslí a ohně vyhasly
Skončil slavný čas, a když Pánbůh dá, snad jednou přijde zas
Motýlek
Ty si holka nebezpečná,
naše láska bude věčná
uvěř tomu, že sme bohatý
štěstí nám teď šlape na paty
prachy z tý banky máme celý
ani sme tam moc nestříleli
Hotel u cesty symbol neštěstí
ty chceš teďka spát, to se musim smát
klepem na dveře, dobrá večeře
v bílý posteli noční veselí
v bílý posteli noční veselí
Proč jsi tenhle hotel vybrala
a mně ses vůbec na nic neptala
když jsem tam to auto viděl stát
začal jsem se vo nás trochu bát.
Teď banda fízlů, jak v hororu
do voken se šplhá nahoru
na nás
V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás maí
skoro svítá teď to lítá
v bílý posteli mi tě vodstřelí
v bílý posteli mi tě vodstřelí
Sakra něco vlítlo mezi nás
nevodcházej eště neni čas
zkus to přemoct aspoň na chvíli
škoda, že tě takhle trefili
já doufám, že tě to moc nebolí
k svátku ti dám novou pistoli
velkou
V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá teď to lítá
v bílý posteli mi tě vodstřelí
v bílý posteli mi tě vodstřelí
Vypadáš jak když spíš
houkačky neslyšíš
tak ty si mi takhle utekla
nejkratší cestou do pekla
výstřely praskaj tmou
já letim za tebou
teď!!!
V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá teď to lítá
v bílý posteli mi tě vodstřelí
v bílý posteli mi tě vodstřelí
Andílek
Ještě když chodil do školy
vždycky nejlíp z nás plnil úkoly,
skvělý diktáty, dětský kravaty,
kluk jak andílek, trochu debílek.
Brejličky se mu mlžily,
zato jedničky se mu množily,
dobře maloval, skvěle žaloval,
tenhle andílek, malej debílek.
Holky ho nikdy nechtěly,
asi proto, že byl příliš nesmělý
tak je nesnášel, třídní donášel
ten náš debílek, pardon andílek.
A tak životem šel tenhle tlustínek,
cestu mu vyšlapal jeho tatínek,
na drahej fráček malej odznáček
hajzlik vod kosti, co má rád sladkosti.
Vlasy pomádou pomazaný náš
andílek má velký ambice
hlavně v politice a v kritice
Vlasy pomádou pomazaný náš
andílek má velký ambice
hlavně v politice i v kritice
Chlapeček, co tone v mindráku,
sedí teď ve velkym baráku.
Veliký fáro v hubě cigáro
už ne andílek, teď jen debílek.
Těžko se facce ubrání
a tak je chudinka strašně humánní,
velmi morálně škodí po straně
pomluva docela hodně udělá.
Vlasy pomádou pomazaný náš
andílek má velký ambice
hlavně v politice i kritice
Vlasy pomádou pomazaný náš
andílek má velký ambice
hlavně v politice i kritice
Znám jich víc těhle těch hajzlíků,
dělaj politiku, píšou kritiku.
Voči jim zaplanou při útoku stranou,
ve škole andílci, teďka debílci
Holky a mašiny
Rychlost je vopojná, riziko láká,
mašina ňáká, teď kolem proletěla,
dej si panáka abys mě potom chtěla,
vůle vyhrávat proniká do těla.
Krajem se rozlejhá motoru řev,
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.
Holky a mašiny,
záplaty na džíny,
lahodnej žlutej mok
je kupředu krok.
S partou magorů, jo to je vono!
No! Tak si vem ten svůj díl.
Buď s náma tady, nevotáčej se zády,
aby ses i ty probudil.
Krajem se rozlejhá motoru řev,
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.
Holky a mašiny,
záplaty na džíny,
lahodnej žlutej mok
je kupředu krok.
A když se hlava bleskově k zemi blíží,
to si pak rád, žes přežil bez obtíží.
Je spoustu takovejch, co kliku neměli,
na jejich počest my budem veselí.
Krajem se rozlejhá motoru řev,
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.
Holky a mašiny,
záplaty na džíny,
lahodnej žlutej mok
je kupředu krok.
Krajem se rozlejhá motoru řev,
kupředu letí česká krev,
kupředu letí česká krev,
muzika burácí.
Holky a mašiny,
záplaty na džíny,
lahodnej žlutej mok
je dopředu krok.
Holky a mašiny,
záplaty na džíny,
lahodnej žlutej mok
je dopředu krok.
Zombice
Do naší ulice se stěhovala zombice,
má tetovaný záda, asi mě má ráda.
Říkám ji dokola, že vypadá jak mrtvola,
úsměv neuvízne, jen mě trochu hryzne.
Má krásný žlutý vočíčka, je to moje holčička.
Z natržený huby čnějí dlouhý zuby.
V rubáši peláší mýmu náručí vstříc.
Zombice z naší ulice.
Usmívá se zombice, když zmizela řeznice,
v hrnci něco vaří, kde jsou popeláři.
Zavřeno má pekařství, kde je pekař - kdopak ví.
Místní policie se taky neukryje.
Před mojí malou zombici, co vyprázdnila ulici.
Už je taková - zrůdička hladová.
V rubáši peláší mýmu náručí vstříc.
Zombice z naší ulice.
V rubáši peláší mýmu náručí vstříc.
Zombice z naší ulice.
Vyžraná je márnice i Ruzyňská věznice,
brácha nevěří, že ho chce k večeři.
Praha žije v panice, že sežere jí zombice,
moje chcíplá láska, co do ouška mi mlaská.
Já až se s ní voženim tak vás potom taky snim,
to mě naučila živá - mrtvá milá.
V rubáši peláší mýmu náručí vstříc.
Zombice z naší ulice.
V rubáši peláší mýmu náručí vstříc.
Zombice z naší ulice.
Zapalte hranice
Ke kříži a k ženám obracej oči rytíři
Železná stráž, jednoho chtěla jsi a tak to máš
Pro jednu noc s rytířem, letí ti anděl na pomoc.
Zapalte hranici směle
Pro čarodějnici, skvěle
Bude hořet plamenem její šat
Upalte bídnici
Měla rytíře v ložnici
Chtěla šlechtice očarovat
A když se bude smát
Že s kým chce může spát
Smrt jí tak vykoupí z hříchu
Teď má, co měla mít
V plamenech najde klid,
Ztrestejte tu její pýchu.
Bylo jich víc, komu jsi tělo dala
Každýho jsi za to vroucně milovala
Proto dneska mastnej dým k nebi stoupá
Ty si jenom holka malá, hloupá
V srdci tvým a na nebi se stáhly mraky
Matko představená zkuste si to taky
Zapalte hranici směle
Pro čarodějnici,skvěle
Bude hořet plamenem její šat
Upalte bídnici
Měla rytíře v ložnici
Chtěla šlechtice očarovat
A když se bude smát
Že s kým chce může spát
Smrt jí tak vykoupí z hříchu
Teď má, co měla mít
V plamenech najde klid
Ztrestejte tu její pýchu
Ke kříži a k ženám obracej oči rytíři
Vítr teď na louce docela
Rozfoukal hromádku popela
Vodrhovačka
Chtěla, strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla.
U baru stál a na ní se smál,
teplo vniká do těla.
Hudba pomalu ztichá,
cosi u srdce píchá
jako bych tě znala spoustu let,
ona jen tiše vzdychá.
Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s nim,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená.
Svět se s ní jenom točí,
pro jeho hezký voči.
Vyšli ven na vzduch tam prej bude líp
on k lesu směle vykročí.
Na trávu jí pak skolí,
to jí příjemně bolí,
rudý rty zašeptaly do noci,
že prej může cokoliv.
Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s nim,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená.
Chtěla strašně ho chtěla,
že je vrah nevěděla,
tak nad ní stál a tiše se smál
něco vniká do těla.
Do břicha se dýka noří,
romantika se boří,
slinivka játra a fuj a tak dál
křiku jako když hoří.
Knírek, slamáček, z doutníku dým,
je to vrah slečinko nechoďte s nim,
kde sranda končí, průser začíná,
strašnej řev, černá krev,
tráva je peřina studená.
Zas tu svini nechytli,
zabil a už je v pytli,
pálivej polibek na dobrou noc,
ještě než na to vlítli.
Holky nevěřte slibu,
děláte velkou chybu,
někde pak v noci v cizí moci,
...bez pomoci.
Lá, lá, lá, lá, láá...
Ztracení hoši
Krátery na duších, který nikdo
netuší
zamaskovat legrací, srdce krvácí.
Navzdory kritikům chceme mít vlastní dům,
kde budem jenom my hoši ztracený.
Ten dům si každej ve svym srdci postaví.
Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí naději v nás
a po těhle klucích co hrozili všem,
jednou se jednou slehne zem.
Tempo je zběsilý, koně se splašily
jsme ztracený hoši, co zabloudili.
My jsme ty ztracený, hříchem zablácený,
justice je nahá, když si po nás sahá,
jdem po stopách, co vedou rovnou do ráje.
Hezkej pán s kravatou, s čepicí placatou
nepustí nás do dveří, když se sešeří.
Ty co s vlky vyjou, lásku v nás zabijou,
ke štěstí jim stačí, když nás ke zdi tlačí,
to my jsme asi hoši navždy ztracený.
Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí naději v nás
ze světa nás hlava bolí,
připravte se na cokoliv.
Tak roky plynuly, starý časy minuly
a list oddací karty obrací.
Naběhly myšlenky, jak zaplatit složenky,
ale energie, ta v nás pořád žije,
jen pomyslnej mantinel ji zadrží.
Jsme prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
snad jednou probudí naději v nás
ze světa nás hlava bolí,
připravte se na cokoliv.
Někdy se otočím, za mnou můj vlastní stín
vstoupil do dveří, venku se šeří.
Hlavou na mě kývá, do tmy mě vyzývá,
tam stojej postavy, čas se zastavil,
to vracej se mi zpátky hoši ztracený.
Tahle prokletá banda, co dolů padá,
naděje na štěstí pomalu zvadá,
pouliční písně zpívaj pěsti
na klouzačkách do neštěstí.
Blbě se usíná, rychle jde čas
ten jednou probudí naději v nás
po těhle klucích co hrozili všem,
jednou se slehne slehne zem.
Hej.
Včera mě někdo
Tak si v pohodě kráčim temnou
ulicí
vedle se perou dva rváči, né česky mluvící.
Děvy tu prodávají těla, vedle opilec blil,
pak kulka přiletěla a někdo mě zastřelil.
Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená,
života užil jsem si půlku.
Vůbec nevim proč, rudě se mi zastřel obzor,
pro slepičí kvoč, měl jsem si dávat pozor.
Možná si mě někdo z někym splet
a možná kvůli krátkejm vlasům,
pěkně zkurvenej je ten svět,
asi jsem měl změnit trasu.
Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená,
ze života užil jsem si půlku.
I vám se to může stát, že vás někdo střelí,
nemáte tak blbě stát. Že jste to nevěděli?
Střílení je dneska v módě, hlavně pro ty z ciziny,
tak radši zůstaňte doma a nedělejte kraviny.
Včera mě někdo trefil,
prohnal mi hlavou kulku,
zem byla hrozně studená,
ze života užil jsem si půlku.
Háá, háá, háá.
(2006)