Jdi na obsah Jdi na menu
 


Album: muzikál TOUHA (2009)

1. 3. 2009
Album: muzikál TOUHA (2009)

Obrazek

  • Zločinecká
  • Případ pro Krečmara
  • Krásná noc
  • Konkurz
  • Holka magor
  • Snílci
  • Zklamání
  • Zíráš jak výr
  • Kéž by se stal zázrak
  • Neserte mě!!!
  • Království ledu
  • Šmak
  • Zásahovka
  • Vosková figurka
  • Skandál
  • Zmatená Touha
  • Zoufalství
  • Víš co chci říct
  • Večer ve dvou
  • Pakt
  • Benův příběh
  • Anticop
  • Můra a motýl
  • Soudce
  • Duet Navždy
  • Touha - finále
  • Skandál - bonus
ZLOČINECKÁ

Já jsem zabil pár dam.
Já jsem znesvětil chrám.
Jsem vrah a strach je můj druh.
Já jsem mučil a krad,
moje hobby je lhát.
Lidí je furt jako much.

Já jsem zlodějů král
a když jsem auťáky bral,
tak celej svět se hned proti mně spik.
A já jsem pasák a prase,
trčím toho času v base
a čekám tu marně na pilník.

Hochu běž tam, kam chceš,
zdrhej, kam jen se dá.
Je lepší bejt blázen než zavřenej král.
Jen jim dej, nečekej! Ať tě fízl hledá!
Tvá touha neklíčí pro kriminál.

Od nás kontakty máš.
V nouzi jen zavoláš.
Echo, echo, echo
dáváme všem.

Zdrhej od věznice!
Uteč za hranice!
Ať slehne se nad tebou zem.

Kéž bych uměl tak snít,
jak zeď hlavou prorazit.
Kéž bych byl blázen jako ty! Naivků šéf.
Pro mě slunce nesvítí
a tebe možná nechytí.
Jsi mladá a divoká krev!

Já bych radil Seychely,
tam to bejvá veselý!
Tuhle skrýš proležíš „on the Beach“.

Vono lepší Pyšely,
než se vrátit do cely.
„On the Beach“ uznávám,
to je kýč.

Na mořích jsou rybáři,
neplavou tam bachaři.
Starosti lítaj tam za hlavu.

Moře to je pro cvoky,
nenávidím žraloky,
proto radši preferuju Ostravu.
Baník! Pyčo!

Hochu běž tam, kam chceš,
zdrhej, kam jen se dá.
Je lepší bejt blázen než zavřenej král.
Jen jim dej, nečekej! Ať tě fízl hledá!
Tvá touha neklíčí pro kriminál.

Když jsi o tom přesvědčen,
rychle chytej ten svůj sen.
Vono posvícení není každej den!
Chyť tu holku za ruku!
Vraž jí kudlu do krku!
Teda myslím jako spíše políbit.
Přiveď mi ji do basy,
trochu dělám do krásy.
Tyhle hvězdy z časopisu uměj žít.

Šlohni ňákou drahou káru.
Nalož holku, vem s ní čáru!

Přejem hodně štěstí,
celá basa drží pěsti.
Hochu běž, ty to jednou dokážeš!


PŘÍPAD PRO KREČMARA

Tak máme ráno brzy bude svítat
Já vám svěřuju životní případ.
Veřejnost se cítí v ohrožení.

Vláda nerada by špatné zprávy,
teď je čas, kdy padají hlavy.
S hlavou padá i povýšení!

A ne že to poděláte.
Já jsem pes a vy to víte.
Toho vraha přivedete
anebo ho zastřelíte.
Ticho! Mě to nezajímá!
Nějak už to zařídíte.
Okamžitě vypátráte,
chytíte a uvězníte.

Tady se nepůjde spát!
Všichni se osprchujem ranní kávou.
Náš slavný aparát bude fungovat,
máme ale zapotřebí pracovat
a nezevlovat!

Tady se nepůjde spát!
A vy mě potěšíte dobrou zprávou.
Případ se nepotáhne.
To mi teda zaručíte!
Jak ho rychle nelapíte,
připravte se okamžitě poletíte!

Sloužím státu věrně jako pes,
ale stále mi vítr fouká do kapes.
Odměnou je časté přetížení.

Tak máme ráno brzy bude svítat
a já mám na krku pitomej případ.
Od malinka nenávidím ponížení.

Okamžitě vypátráte,
chytíte a uvězníte.
Abyste se nepodělal!
Jak to jako urychlíte?
Toho vraha přivedete
anebo ho zastřelíte.
Vám se to žvaní z daní,
o robotě hovno víte.

Dneska zas nepůjdu spát!
V práci se osprchuju ranní kávou.
Náš slavný aparát musí fungovat.
Ale není zapotřebí jenom na mě řvát
a buzerovat!
Zatímco nepůjdu spát,
Vy, hurá na oslavu s tou vaší krávou.
Případ se sám nevyřeší.
Jak to že to nevidíte!
Kulovýmu rozumíte!
Kdypak už mě, do prdele, oceníte!

Já se můžu přervat v půli,
ovšem smetánku nelízám!
Držím furt hubu jak ten starej vůl
a jsem tady na všechno sám.

Tady se nepůjde spát!!!
Všichni osprchovat ranní kávou.
Případ se nepotáhne.
To mi teda zaručíte!
Jak ho rychle nelapíte,
připravte se, okamžitě poletíte!


KRÁSNÁ NOC

- Kde je tady nějakej bar?
- Dobrý večer. Tady je barů... Buď můžete jít tam, nebo tam anebo tam.
- Tak dík.
- Dobrý večer.
- Psst. Pepino... !
- Ježišmarjá, panenko skákavá, Benedikte co tady děláš, vždyť máš sedět!
- Pššt!
- Ty jsi zdrhnul.
- Pššt!
- On jim zdrhnul! Jak jsi to udělal?
- To je na dlouhý povídání.
- Beny!?!
- Pššt!
- Co tady děláš? Ty jsi zdrhnul? Jak jsi to udělal?
- To je na dlouhý povídání.
- Áá... nemáš bejt v base?
- Co je to tady za bordel, ty vole?
- Pššt!
- Ty vole! Nazdar chlape!
- Pššt!
- Ty vole! Nazdar chlape!


Tak ty jsi nepřestal snít?
Snít se dá krásně i ve vězení...

Kdo má vítr na podrážkách,
ten dlouho ve vězení není.

Kriminál nechme být...
Vzpomínáš na ta představení?
Kdy jsme se trumfovali v hláškách?
A kdo se odboural?
Platil posezení!

- Počkat! Kde je vůbec náš stan?
- Ty to vlastně nevíš...
- Shořel.
- Jak shořel?
- To je na dlouhý povídání.
- Komplet.
- Bouchnul plyn.
- A kde jsou zvířata?
- Všechny? Co budete dělat?
- Budeme žrát hlínu.
- To je pro něj poslední kapka.
- A co pojišťovna?


Zákon je pro našince ocelovým kruhem.
Čestné slovo k dnešku nahradily desítky stran.

Lidé se dělí na ty mocné a ty druhé.
Jedna věta skrytá platí třeba,
když shoří stan, a ty jsi oklamán.

A pak se braň, když není jak.
Smůla, že nejsi advokát.
Vytřenej zrak, ujetej vlak
a právo je tvůj Kat.
Do očí sůl, do srdce kůl,
pojišťovna ušetří.
Pak si to hoď, páč tvoje loď
stojí v bezvětří.

- Ale co tobě budeme povídat vykládat o zákonech a právnících. Nějak už se protlučem.
- No a co ty? Povídej?
- Já? Chvíli budu tady. Vyzvednu svojí holku a pak musíme někam pryč, protože jsem v pátrání.
- Ty máš holku?
- No jasně! Ale ještě to neví.
- To je ona.
- To je Karin Lippertová!
- Hvězda Karin Lippertová. Strana čtrnáct, Lippertová se zasnoubila s miliardářem Tomanem. To jseš ty?
- Dej to sem.
- Dva roky sedím v díře. Sedím a čumím do zdi. A říkám si: tak to je pohoda, už jen dvanáct let a jsem venku. A pak najednou otevřu časopis a vidím ji!
Otevřu ho druhej den, třetí den, pátej den a po půlroce vím, že není na co čekat. Že je třeba jednat. Takže: 15. října konkurz.
- To je zejtra!
- To je zejtra.
- Konkurz do muzikálu Motýl a můra, hlavní role Karin Lippertová.
- Producent Oskar Toman.
- Snoubenec.
- Ty jsi naivní.
- Aaah...


KONKURZ

- V divadle se nejí, nepíská a hlavně netelefonuje.
- A seš v prdeli.


Dneska je den, kdy se rozdělí sláva.
My budeme zpívat, my to budeme dávat.
Budeme vřískat a dveřma třískat,
dokud se vám hlava nerozskočí.

Dneska je den, kdy se narodí slavní.
Na role se čeká fronta, hlavně na tu hlavní.
V potu se tu smažíš, oslnit se snažíš.
Zklamán táhne dom, ten kdo to neroztočí.

Musíme hrát a jako o život zpívat,
ať je čemu se smát, ať je na co se dívat.
Přece každý tu touží prožít, co je to sláva
a chce za velkou louží taky autogram dávat.

Vsázím, co mám na velmi sexy show.
Sexy show ti tady holka nesežerou!
Já se z dálky trmácím!
Já jsem tady domácí!
Nervy napnutý, jak když jsi před operací.
Kdo z nás půjde dál, kdo pochodí s brekem?
Rád se spokojím i s bezvýznamným štěkem.
A to já ne! Dělám uměleckou školu?
Zklamání rozpustíme v alkoholu!

Musíme hrát a jako o život zpívat,
ať je čemu se smát, ať je na co se dívat.
Přece každý tu touží prožít, co je to sláva
a chce za velkou louží taky autogram dávat.

- Jméno?
- Radim Šec, muzikálový herec.
- Tak nám o sobě něco řekněte a zazpívejte.


Od dvou let zpívám a od pěti let hraju,
odmala jsem zasvěcován
do jevištních tajů.
Fotbal jsem hrál jako dítě jenom
v jednom představení.
Učili mě tancovat a stepovat
až do zemdlení!

Jen marně dál čekám na hlavní roli.
Stále ve stínu hvězd, víte, to člověka bolí.
Chtěl bych konečně znát, jak sladce šmakuje sláva.
Chtěl bych uprostřed stát
a lidem podpisy dávat.

Učili mě tancovat a stepovat
a šermovat a žonglovat
a hrál jsem sluhy, vrátné, číšníky
a bratry, syna, milence, zahrádkáře,
dokonce i pobočníka druhého asistenta
velitele kosmonautů...
Ale zatím jsem neměl to štěstí
na hlavní roli.

- Ani tady nemáš to štěstí na hlavní roli. Ale je tady a důležitá role prodavače papoušků. Je tvoje. Není malých rolí, jsou jen malí herci.
- Další!


HOLKA MAGOR

- Haló?... Haló?

Jsem holka magor a prej by si chtěl vidět,
co s tebou v dlouhý noci frajírku udělám.
Jak malej chlapeček mohl by ses stydět,
sama si určuju, komu ráno pusu dám,
komu ráno pusu dám,
komu ráno pusu dám.

Hvězdy si zářej jak kočičí voči, mňau
chtěl bys mě doprovodit, musím tě varovat.
Je vážně legrační, jak svět se s tebou točí,
o mně se podívá, že snad umím čarovat.
Měla bych tě varovat, možná umím čarovat...
Měla bych tě varovat, možná umím čarovat...

SNÍLCI


- Ach... víš, kdo to napsal?
- Ne.
- Já.


Den za dnem, venku ujíždí vlak
a za mříží se otáčí svět.
Vítr si osedlat, tak jak to umí jen pták.
Vyletět oknem ven a už se nedívat zpět.

- Vážení bakaláři...
- Ale no tak!


Jediný co se tu cení,
je Tvý nehorázný snění,
snění snílků ve vězení.

- Tak...
- Tak konečně nějaký talent!


Čtyři stěny Tvýho bytí,
slunce zajde, když Tě chytí
a v hlavě máš krupobití.

- Á přišla naše hvězda... Karin. Můžu Tě políbit?
- Pánové, mám tady první návrh plakátu.
- To je báječné, to je nádherné. Karin tady vypadáš jak opravdová hvězda.
- Ehmm.
- Ty jsi samozřejmě opravdová hvězda, ale tady ti to sluší obzvlášť.


ZKLAMÁNÍ

Mám se teď otočit a jít?
Zmizet jak pára?
Mám přijmout pravdu jak chlap
anebo dál si lhát?

Mám se teď vytočit a zpít,
že končí čára.
Ten kdo se vzdává je srab,
a nemá právo si přát.

- Pánové, prosím, pojďte za mnou, uděláme krásné foto. Prosím pane Michale, postavte se mi tady na světlo... ke sloupu. Děkuji, pánové. A mrkněte na mě. Úsměv! Děkuji.
- Přijďte ještě vyfotit slečnu Lippertovou na sál, jak pozoruje konkurz. Ano?
- Ano, jistě.

ZÍRÁŠ JAK VÝR

Zíráš jak výr,
kterýmu frnknul roj.
Teď to chce hlavně „síír“.
Život je stálej boj.
Někdy je to černý,
jindy je to zlatý.

Kdo z nás na to má
osud uplácet?
Kdo koupil povolení
v nebi utrácet?
Někdy je to perný,
jindy je to svatý.

Musíš jít dál, obzor je málo.
Štěstí nám na hlavách nepřistává.
Aby se přání pravdou stalo,
nesmí se vynechat chytrá hlava.

- Prostě přijď na první čtenou zkoušku, vůbec se s tím nemaž. Tady máš můj text, já si ukradnu nový. Takže za čtrnáct dnů.


KÉŽ BY SE STAL ZÁZRAK

Je mě přehlížej, hvězdo namyšlená,
věřím, že pýcha tvá klesne na kolena.
Budou mě hladit tvoje ruce,
bude mi patřit tvoje srdce.

Jen mě nevnímej, hvězdo šoubyznysu.
Díváš se na mou tvář jen jako na kulisu.
Vysílám svý přání!
Máš můj osud v dlaních.

Věřím dál, že osud může mi přát,
svý kolo otočí. A já se přestanu bát,
že se kouzlo ztratí,
že mě zpátky vrátí.

Kéž by se stal zázrak.
Kéž by se stal zázrak.

Co se tak dívá jako cukr i nůž.
Vždyť já jsem zasnoubená, práva má jiný muž.
A tohle vážně nejde,
doufám, že to přejde...

Kéž by se stal zázrak!
Vzal bych tě za ruku a nabíd svý nic.
Kéž by se stal zázrak!
Kéž bych ti všechno směl naplno říct.

Tak se to má, jestliže hluboce spíš,
svý oči neotevíráš, na slunce neuvidíš.
Pojmenuj svý přání,
než tvou duši zraní...
Kéž by se stal zázrak!
Kéž by se stal zázrak!


NESERTE MĚ!

Já si vážně nedělám srandu!
Lid si neplatí neschopnou bandu!
Zatím to tak vůbec nevypadá!

Mám volat bohu, ať ho za vás chytí?
Víte, že se nám cosi na hlavy řítí!
Znáte, ten zákon, když lejno padá?

Nahoře se rozdělují odměny a potrestání.
Co mě čeká to vás taky, není to však slitování.
Nedělejte neviňátko, málo peněz neberete!
Seberte se, makejte a hlavně ať mě neserete!

- Tady tohle oddělení bude fungovat jako japonský hodinky, jasný?!
- To je pro vás velká výzva, Krečmare.


Velká výzva pro Krečmara...


KRÁLOVSTVÍ LEDU

Jestli si miláčku myslíš,
že si budeš dělat, co chceš,
tak to se děvenko pleteš,
to tedy nebudeš.
Tady je totiž Praha,
tady se máš, pokud funguješ.
Raději mě nechtěj vidět,
když se doopravdy vztekám,
to se potom lekám sám sebe.


Někdy mám chuť to všechno zabalit a vypadnout.
Někdy se dusím, někdy brečím, že se nejde hnout.
Mám slzet na polštář a doufat, že se tvrdá skála
změní k nepoznání?

Někdy mám chuť tu všechno rozbít! To se může stát.
Někdy hořím touhou všechno na prach rozmetat,
dát bombu do základů hradu pána mého světa
místo díkuvzdání.

V království ledu vládne led.
Raději nechtěj o ničem přemýšlet,
ať se nedozvíš, kdo jsi, o tom je lepší lhát.

V království ledu vládne chlad.
Barbína musí pána poslouchat.
Bude se smát, pěkně fungovat a hodnou hrát.

Láska je zvláštní hrou,
dva hráči musí chtít hrát.
My místo lodi ledovou krou plujem zítřku vstříc.

Pronikne paprsek tmou
nebo je čas už se pomalu bát,
že stíny od nás už neodtáhnou a že není co říct?

V království ledu vládne led.
Raději nechtěj o ničem přemýšlet,
ať se nedozvíš, kdo jsi, o tom je lepší lhát.

V království ledu vládne chlad.
Barbína musí pána poslouchat.
Bude se smát, pěkně fungovat a hodnou hrát.


ŠMAK

Piju whisku v pubu v centru Londýna.
Slušný lidi chodí touhle dobou spát.
Náhle vchází štíhlá dlouhonohá blondýna
celá tak pro mě akorát.

Takže pohotově nahodím navlhlej zrak.
Chlípně ústa vyšpulím.
A to je fakt velkej tlak.
Oba už víme, že se dnes v noci sníme!
Lesem vášeň se nese,
ona je drak a já vlkodlak.
Auuuuu

Převelice zadumaný v Amstru shlížím na kanál.
Rudovláska štíhlá vplouvá do mých mířidel.
Hraje z beden Manu Chao papa was a king
of Bongo a tak dál.
A to byl důvod, abych k ní šel.

Pohotově nahodím navlhlej zrak.
Chlápně ústa vyšpulím.
A to je fakt velkej tlak.
Oba se vzrušíme, neboť už tušíme,
že se to zhoupne
a že za chvíli nám stoupne
- šmak!

Z mý sladký růže se stala kopřiva,
kterou mi seslal někdo, kdo mě nemá rád.
Sedřela mě z kůže pěkně zaživa.
Já už jsem poznal význam slova had.

Takže pohotově nasadím navlhlej zrak.
Chlípně ústa vyšpulím.
A tak vytvořím tlak.
Oba se vzrušíme, neboť už tušíme,
že se to zhoupne a že za chvíli mi stoupne...

Nahodíme pohled ala lacinej brak.
Chlípně ústa vyšpulíme.
A to je fakt velkej tlak.
Všichni se vzrušíme, neboť už tušíme,
že se to zhoupne a že za chvíli nám stoupne...
ŠMAK.


ZÁSAHOVKA

Kriminálka!
Takže vážení vztyk!
Rychle vysypte, kde je ten vrah!
No? Náhle jsme ztratili hlas?

To je válka? K čemu tak velký křik?
Jdete nám nahnat strach?
Jdete akorát včas!

My trneme hrůzou, kdy vrátí se mstít!
Takže chyťte ho, střelte ho,
toužíme mít klid.

Co to kecáš?
Co to kecá?

Ten člověk je zlý, není důvod ho krýt!
A já naprosto schvaluji
váš důvodný břit!

Cože? Co to plácá ten šmejd?
Že není důvod ho krejt!
Aha! Mám se smát nebo lkát?
Poslyš chlapče, ty se nemáš moc rád!
Takhle nám odporně lhát
a já ti to mám jako žrát?

Prohledat tadyten bordel a hned!
Možná se objeví překvápko.
Co takhle fet? … Volák!

- Ty svině!

Můžu být kamarád, můžu být kat.
Můžu vás brutálně sebrat
i nesebrat.

Ty hajzle!

Ježkovy zraky! Všechny zatkněte teď!
Ha! Máme tu bojovnici!
Mě prosím zatkněte též.
Já chci taky! Hned mě nalož a jeď!
Nejlíp na střelnici.
Dělej si s námi, co chceš!

Vy hajzlové, víte, kde vězeň je skryt!
Váš plácek je státu a já ho dám
uzavřít!

Néé! To né!

Ten člověk je zlý, není důvod ho krýt.
Výborně o důvod víc ho zastřelit!
Že?!!
Co?!!!!


VOSKOVÁ FIGURKA

Jsem vosková figurka, vhoď do mne minci.
Na přání proměním šaty i líc.
Vosková figurka ztracená v psinci,
házej a přej si, tváří mám víc.

Duše pláče, když kousky jí kradou.
Díra, kam padám je bezedná.
Dál budu pózovat s jedinou vadou,
budu prázdná a průhledná.

Jsme tvárné a krásné
pryč od všedních lidí,
jsme garancí a celý trh žasne.
Bulvární čtenář se uzávidí
a nám hvězda v budoucnu zhasne.

Jsem figurka na mince, prodejná hračka.
Z plakátů svádí má vosková tvář.
Má ji v pronájmu luxusní značka,
možná mě schválí i na kalendář.

Já, milá figurko, vhazuju lásku!
Je jako žár, v kterém vosk může tát.
Nechej mě sejmout tvou voskovou masku.
Nechej se vášní očarovat.

Usmějte se, cvakne blesk!
Na rty ještě lesk.
Trochu více srdečnosti!
Sem prosím,
pohled tam!
Prosím trochu víc.
Tady! Tady! Tady!
Usmějte se a teď zas!


Lidi nemám čas!
Já mám ještě povinnosti!
Už po mě nechtějte nic!

Jsme tvárné a krásné
pryč od všedních lidí,
jsme garancí výhry a celý trh žasne.
Bulvární čtenář se uzávidí
a nám hvězda v budoucnu zhasne.


SKANDÁL

Skandál! Je tu nový pár!
Podivín to válí s naší megastar.
Vroucně jí lásku vyznával.
Je zaděláno... na skandál.

Díval se na ní jak Romeo.
Jestil tohle praskne, je tu rodeo!
Ona zas byla jak Julie.
To je Toman oba zabije.

Skandál! Skandál! Máme tady nový pár!
To by byla dozajista trefa jistá pro bulvár.
Ska ska skandál, rozhazuje sandál!
Zrekognoskujem a pošlem dál!

Skandál, skandál, toto není legrace!
Velký city důležitý, míchaj se nám do práce.
Ska ska zkaženou, bude míti náladu,
kdo ocitá se v centru dopadu.

- Ahoj.
- Čau.
- Co je? Neruším?
- Nerušíš! My se tady bavíme jen o tom, jaký jsou novináři ukecaný drbny.
- No právě. Velký hvězdy maj prostě někdy velký problémy.
- A malý hvězdy maj někdy velkou hubu, viď?!
- O.K. Dohodnem se na tom, že tato informace je TOP SECRET.


Je ovšem nutné řádně probrat všechny úhly,
až se Toman dozví o svém paroží.
Zda budou na konci dvě nové truhly
nebo zda se premiéra odloží.

To nééé!

Já jak ho znám, tak mám pár soukromých tipů.
Bude se tvářit, že nic nepoznáš.
Vsaď se, že pošle ňáký týpky v džípu.
Jasný, ty ho znáš.
To zjistíš, když se ptáš!

Skandál. To je nesporná.
Na drby tu vedu kurzy odborné.
Takže dovolte vážení
citovati ponaučení:

Choditi s přítelem,
kterej k svýmu jmění přijel tunelem,
mívá svý úskalí.
Kór když se ska skandál provalí.

Skandál, skandál, máme tady nový pár.
Podvedený milionář,
tučné sousto pro bulvár.
Ska ska s Karin chodí nová láska.
Budiž přísně potrestán ten,
kdo to napráská.

- Ahoj.
- Nazdar.
- Co je? Neruším?
- Nerušíš. My se tady bavíme jen o tom, jaký jsou novináři ukecaný drbny.
- No právě. Jsou to hrozně ukecaný drbny.
- Kam asi šel?
- No asi za Karin ne...


To je skandál!!!!!!


ZMATENÁ TOUHA

Je to jak nic,
to totiž neváží víc.
Je to něco jak dech,
jak přání na křídlech.
Je to nemocnej cíl... Hergot!
kterej sis vymyslel.

Soustřeď se Františku. Soustřeď se!

Je to jak sen,
co ráno rozpustil den.
Nic není dost velkej cíl,
aby ses nepokusil.

Nasazení, nasazení.

Volej k nebi přání
a všechno bude k mání.
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Touha je zázrak, kámo zázrak.

Zázrak bude, až to zazpíváš!
Uvědomuješ si, o čem zpíváš?!?
To je důležité... o čem zpíváš!


Je to jak žár,
pořádně velikej dar.
Je to jak letící drak,
naprosto přesnej prak.
Je to tlukot moře
…sakra co to tam je.
Františku!

Je to kozel v hoře.
Ukaž ten text... co to tam je?
Cože?


Touha je žít.
Zůstat a neodejít.
Touha je padnout a... hergot.
Já ti dám kozla!

Je to tlukot srdce.
Je to … poklad v ruce.

- STOP! STOP! STOOOOP!!!
- Proč máš v ruce text?
- No jen tak pro jistotu...
- Tak ho odlož!
- Úplně bez textu to ale ještě nedám.
- Ale dáš, Franto!
- Ticho. Odlož to.
- Nerozčiluj se. Do premiéry je týden... To se naučim.


ZOUFALSTVÍ

Musíme hrát a jako o život zpívat.
Ať je čemu se smát, ať je na co se dívat.
Přece každý tu touží prožít, co je to sláva
a chce za velkou louží taky autogram dávat.

Od dvou let zpívám.
Od pěti let hraju.
Odmala jsem zasvěcován do jevištních tajů.
Fotbal jsem hrál jako dítě jenom
v jednom představení.
Učili mě tancovat a stepovat až do zemdlení.
Jen marně dál čekám na hlavní roli.
Stále ve stínu hvězd, víte, to člověka bolí.
Chtěl bych konečně znát,
jak sladce šmakuje sláva.
Chtěl bych...

Dneska je den, kdy se rozdělí sláva.
My budeme zpívat, my to budeme dávat.
Budeme vřískat a dveřma třískat.
Dokud se vám hlava nerozkočí.
Dneska je den, kdy se narodí slavní,
na role se čeká, hlavně na tu hlavní.
V potu se tu smažíš,
oslnit se snažíš.
Zklamán táhne dom,
ten kdo to neroztočí.

Touha je žít,
zůstat a neodejít.
Touha je padnout a vstát
a rány nevnímat...
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Touha je zázrak, kámo, zázrak...


VÍŠ CO CHCI ŘÍCT


Víš, co ti toužím celou dobu říct?
Myslím, že vím.
Zkus jen odhadnout,
jak dlouho čekám na ten den.

Nemusíš klidně říkat vůbec nic.
Nevydržím!
Tak dlouhou tmou jsem bloudil,
a teď se mi plní sen.

Nejdřív bych možná měl říct pár vět,
o tom co temného skrývá můj svět.
Nejdřív bys možná měl jít a hned,
blíž, než něco navíc vymýšlet.


VEČER VE DVOU


Za chvíli ve svitu svic,
cinkne o sebe sklo.
Ty zas na tváři svý úsměv vykouzlíš.
Musím ti něco říct,
zatím to neprasklo,
lidé jsou někdy zlí. Jak sám dobře víš.

Ještě jsi nenarazil v životě na hnusnou lež,
no a teď tu jsem já, i když mi neuvěříš.
Nečekej slitování, dokud neodejdeš.
Jsem drahá kočka a tys měl být moje myš.

Já se rozplývám jak sen,
jenž je krutým ránem odnesem.
Mám ráda drahý hry, tak už to víš.
Smutně zíráš na mou tvář,
jak se proměňuje svatozář
a s hlavou bolavou střízlivíš.

Řekni, jak dlouho mě znáš?
Proč mě vkládáš do básní?
Řekni mi, za koho mě máš,
ať se to rychle vyjasní.

Já jsem ta nebezpečná,
opravdu velká mrcha,
lámu na potkání srdce, konto a vaz.
Namísto romantiky
přichází studená sprcha.
Radši utíkej k mámě,
na mě ještě máš čas.

Já se ti rozplývám jak sen,
jenž je krutým ránem odnesen.
Mám ráda drahý hry, tak už to víš.
Smutně zíráš na mou tvář,
jak se proměnila svatozář
a s hlavou bolavou odcházíš.


PAKT

Než sem dorazí zásahovka,
vybere se nějaká výborná schovka!
Postarej se, ať ho neobjeví.

Blázen Krečmar vyjde s prázdnou,
vyrazím ho za tupost nehoráznou.
Ač to ten chudák ještě neví.

A pak bude premiéra, převezmu to do své ruky.
Všude tady po divadle rozmístíme naše kluky.
Statečně ho polapíme nenápadně při aplausu.
Ještě oba vytěžíme, vyřešíme těžkou kauzu,
mě pak šoupnou do cvokhausu …

- To je geniální!!
- Já vím.


Velká výzva pro Krečmara!


BENŮV PŘÍPAD

Po pěkný oslavě
parkem se v noci
domů vracím.
Ležel nůž ve trávě,
a zvedat nože
se nevyplácí.

Strčím ho do kapsy,
motám se tiše vlahým šerem.
V tom slyším štěkat psy!
A chlápek na mě míří kvérem.

Lížu asfalt a rozjímám,
proč mám pouta na zápěstích?
Chápat zvolna začínám,
že jsem padnul do neštěstí.

Vedou mě ke křoví,
na zemi leží tichý stíny.
Temná krev napoví,
jakej nůž skrývaj moje dříny.

Našli ho za chvíli
chladnou zbraň, která zabíjela.
Hnedka mi přišili
obě ta zavražděná těla.

Někdy je zkrátka blbej den.
Někdy máte prostě smůlu.
Zadržen a předveden,
v hlavě hučí jako v úlu.

Z dnů se stal šedivej prach,
mám stejnej cejch jako vrah.

Když osud udeří,
bývá to velmi neveselé.
Než rozum uvěří,
dva roky bydlíš v malé cele.

A když ti docvakne
že celý mládí strávíš v chládku,
zdrhneš a pročpak ne?
Prostě zkusíš to znova od začátku.

Někdy je zkrátka blbej den.
Někdy prostě máte pech.
Předveden a obviněn!
K soudu jezdíš v řetězech.


ANTICOP

Správný není
podezření,
že se tu ukrejvá hledanej chlap.
Zákon je svatý,
vězeňský šaty
bych hlásila. Už byste na něj káp.
Přísahám, že říkám vám jen pravdu čistou.
Nelajsnu si nějaký psí kusy zrovna před policistou.

Kéž by policie smázla
takovýho grázla.

Andělé dosvědčí: že zlu jen zlořečím.
Čistá jak padlej sníh
netuším co je hřích.

Na zlatým podnose
za malej obnosek
dám vám všechny tipy, který mám,
sám víte, že nikdy přece vraha neschovám.

Toužíme v míru žít a ne se přiblížit Sicílii.
Víte to sám, že vám nic nenalhávám.
Nechcem tu pláč!
Občané bdí a vždy upozorní úřad na mafii.
Jděte se uvolnit, dejte si na pár dnů klid.
Dejte si vizoura, to vám pročistí hlavu!!


MŮRA A MOTÝL

Malý motýl žil,
vánku on se bál,
že mu setře pyl,
kdyby zafoukal.

Pak se potkal s můrou
a té se zalíbil.
A ježto byla tak silná,
měla mu chránit pyl.

Pak se potkal s můrou
a té se zalíbil.
A ježto byla tak silná
měla mu chránit pyl.

Můra s obličejem netopýra
na motýla mlsně zírá,
pak se přeměňuje z netopýra
na mou duši ve vampýra.
Ach je málo vzduchu v černé věži.
Venku vane vánek svěží.
Tlak se usazuje na hrudníku
a z té lásky cítíš dýku.

Malý motýl žil,
můry on se bál,
jednou pozbyl pyl,
a pak už nelétal.

A můra kolem krouží
na křídlech motýlův pyl.
Motýlek skončil v louži.
Div, že se neutopil.

A můra kolem krouží
na křídlech motýlův pyl.
Motýlek skončil v louži.
Div, že se neutopil.


SOUDCE

Čemu dnes bude sloužit dnešní den?
No přece pravdě jen!
Ruka práva sáhne do světa zlých.
Ať nikdo nic než pravdu nečeká.
Vidíte člověka,
to však je nebezpečný živočich!

Kolik jsem zažil vražd a zločinů.
Zažil jste nevinu,
pomstu, žárlivost i obyčejnou zlost!
A ač mi říkaj soudce oprátka.
To je jen pohádka!
Zde stojí ztělesněná spravedlnost!

Jsem neúplatný nebo prodejná svině?
Přesto rozhoduji pane o vaší vině.
Já vyřknu soud, jsem slepá váha,
nevině svobodu,
a oprátku pro vraha.

Čemu dnes bude sloužit dnešní den?
No přece pravdě jen!
Ruka práva sáhne do světa zlých.
Jsem hrází zločinu a bezpráví.
O tom se vypráví.
Vy jste pravá modla spravedlivých.

Špatně zaplacený služebník veřejnosti,
právě rozhoduje o vaší maličkosti.
A každý z vás má tady vyšší plat!
Jak já řeknu, tak se musí stát!
Jak já řeknu, tak se musí stát!
Jak já řeknu, tak se musí stát!!!


DUET NAVŽDY

Pusa mi od tebe do nebe stačí.
Dík za ten čas, sejdem se zas za nebesy.
Po cestě klikatý ke konci kráčím.
Vše co chci říct je, že nezmizí nic! Ať jsi kde jsi.

Víš, jak je velká láska má,
snad mi odpustíš.
Odpouštím ti, vždyť to víš.

Dejte mu krk do oprátky,
to si měl srovnati dříve.
Čas nejde navrátit zpátky!
Už na něj zubatá kýve.
Odsouzený přistup blíž,
ať převezme tě kat.
Je čas se kát, čas litovat.

Než mávneš na pozdrav na rozloučenou.
Dej mi tvou slibovanou odpověď...
Staň se mým mužem!
Ty staň se mou ženou!
Má duše leť. Konec je tady a teď.
Tady a teď.

Bůh ví, jak je velká láska má,
snad zažene strach.
Snad zažehne jas v temnotách!


TOUHA - FINÁLE

Je to jak nic,
to totiž neváží víc.
Je to něco jak dech,
jak přání na křídlech.
Je to nemožnej cíl,
kterej sis vymyslil.

Je to jak sen,
co ráno rozpustil den.
Nic není dost velkej cíl,
aby ses nepokusil.
Volej k nebi přání
a všechno bude k mání.

Život visí na vlásku,
vyprchává z žil.


Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Touha je zázrak, kámo, zázrak.

Osud klade otázku,
co je vlastně cíl....
To jsem snad ani nenapsal já.

Nazdar kluci! Rád Vás vidím. Máte se?


Je to jak žár
pořádně velkej dar.
Je to jak letící drak,
naprosto přesnej prak.
Je to hukot moře,
je to pramen v hoře.

Mám to! Mám hlavní roli!

Touha je žít,
zůstat a neodejít.
Touha je padnout a vstát
a rány nevnímat.
Je to tlukot srdce,
je to poklad v ruce.

Jéé Hanička je hvězdička.

Je to jak třpyt
jako sluneční svit,
úžasná měsíční zář.
Je to jak boží tvář.

Taxi! Na letiště!!!

Je to skrytá síla,
je to zlatá žíla.

Dámy a pánové,
cenu za režii získává...
režisér Palo Braňo!


Touha je zázrak, takže přej si, co chceš.
Probouzej sílu, s ní už neklopýtneš.
Touha jsou čáry, v hloubi duše je máš.
Touha je zázrak, kámo, zázrak,
vždyť už to znáš!

Děkuji, ta cena patří všem!

Touha je krám, kde mají všechno a hned.
Fakt je tam k mání i ten pitomej svět.
Touha je brána ke všemu, o čem jsi snil.
Touha je cesta i cíl.

Touha je zázrak, kámo, zázrak!
Touha je zázrak, kámo, zázrak!
Touha je zázrak, kámo, zázrak!
Touha je zázrak, kámo, zázrak!


Bonus - SKANDÁL

Skandál! Jako dům!
Pravda uhne fantastickým vývodům.

Skandál. Baví společnost,
pozdvižení není nikdy dost.

Skandál! Jaká troufalost,
prý děláme svojí práci pro radost!

Skandál, vlastní myšlení!
Mlčení je nad vyjádření.

Skandál! Skandál! Někde vzniká nový pár!
To by byla dozajista trefa jistá pro bulvár.

Ska ska skandál rozhazuje sandál!
Bez aférek život nejde dál!

Skandál, skandál, toto není legrace!
Z dívky skoro vznešené je notorická matrace.

Ska ska zkaženou, bude míti náladu,
kdo ocitne se v centru dopadu.

Je ovšem nutné řádně probrat všechny fámy.
Řešme, kdo je sympaťák, kdo darebák.
Nafotili při činu dvě známé dámy,
z jedný bude troska, z druhý vrak.

Každý z nás má připraveno
pár soukromých tipů,
budeme se tvářit, že jsme všeznalí.

Já se tak ráda v cizích věcech rýpu,
když se provalí.

Už se poprali?
Už se líbali?

Skandál. To je nesporné.
Na drby tu máme plátky odborné.
Takže dovolte vážení
citovati ponaučení:

Moudrosti bulváru
nutno vnímat jako bzukot komárů.
Bo nemyslíš-li s lehkostí,
zadusíš se lidskou hloupostí.

Skandál! Skandál! Někde vzniká nový pár!
To zas bude dozajista trefa jistá pro bulvár.
Ska ska skandál, rozhazuje sandál!
Bez aférek život nejde dál!

Skandál! Skandál! Někde vzniká nový pár!
To zas bude trefa jistá pro bulvár.
Ska ska skandál, rozhazuje sandál!
Bez aférek život nejde dál!